Archeologická podsbírka
Práce se sbírkou se odvíjí od tzv. "Režimu zacházení se Sbírkou SZM", který udává postup při nabývání, převodech a vyřazování sbírkových předmětů a způsob jejich evidence, ochrany a využívání a vychází z platných právních předpisů ČR (zejména zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou provádí zákon č. 122/2000 Sb., metodické pokyny Ministerstva kultury) a vnitřních předpisů SZM.
Koncepce archeologické podsbírky je speciálně zaměřená na Slezsko a část severní Moravy, což je sběrné území SZM, a v návaznosti na aktuální výzkumné tendence se dále rozšiřuje jak bezplatným převodem archeologických nálezů z jiných institucí (Archeologický ústav AV ČR, Brno), tak vlastními výzkumy.
V současné době je v archeologické sbírce zapsáno přes 635 tisíc nálezů. V roce 2017 skončil 15-letý cyklus povinných revizí (probíhal v letech 2002 - 2017), kdy byl celý sbírkový fond kontrolován za účelem zjištění jeho stavu a počtu. Od roku 2018 začala nová periodická inventarizace formou plánované průběžné inventarizace v horizontu 20 let, kdy bude každý rok zkontrolován počet 35 000 jednotek sbírkových předmětů, jejich aktuální stav a uložení.
V souběhu s touto činností samozřejmě probíhá i sběr nových sbírkových předmětů. Ty jsou písemným návrhem předloženy Poradnímu sboru pro sbírkotvornou činnost SZM, který se schází cca 4x ročně. Po schválení Poradního sboru se předmět zavede do chronologické evidence, a to jak elektronické (BACH systém), tak papírové - přírůstková kniha. V této chvíli již předmět nebo soubor předmětů dostává své vlastní přírůstkové číslo, pod kterým je zapsán do sbírky a následně nahlášen do Centrální evidence sbírek (CES) Ministerstva kultury. V zápise je pak u každého přírůstkového čísla uvedeny základní identifikační údaje dle § 9 odst. 1 písm. d) zákona 122 a § 2 odst. 1 a 2 vyhl. 275 a dále např. údaje o uložení. Záznamy v přírůstkové knize jsou úředním a majetkoprávním dokladem.
Do tří let pak probíhá systematická evidence, kdy předmět nebo soubor předmětů získává své inventární číslo (katalogizace). Je to důležité zejména u souborů s více jednotkami, kdy je jedno přírůstkové číslo rozepsáno na více inventárních čísel. V této chvíli také obvykle probíhají případné analýzy, rekonzervační práce a jiné odborné činnosti upřesňující význam nálezu, doplňuje se databáze, tvoří nové katalogizační karty, pořizují se např. fotografie, odkazy na relevantní literaturu aj.
Práce se sbírkou zahrnuje také další úkony, a to zejména expoziční činnost či poskytování výpůjček sbírkových předmětů jiným institucím a zpřístupnění sbírkových předmětů badatelům.
Archeologická podsbírka je uložena v Herbariu v Arboretu Nový Dvůr. Pro ohlášené badatelské návštěvy je přístupná část badatelny, vlastní depozitář je veřejnosti nepřístupný.