V oblasti badatelské a vědeckovýzkumné práce se orientuje na komplexní archeologickou problematiku v rámci svého sběrného území, a to jak po stránce teoretické (zpracovává problematiku pravěku, středověku a novověku Slezska), tak i praktické, tj. terénní či metodologické (moderní nedestruktivní metody v archeologii, archeologii modernity či archeologii konfliktů, vyhodnocování archeologické kovové industrie atd.).

Stručná historie oddělení

Slezské zemské muzeum je nejstarší v českém Slezsku působící archeologické pracoviště. Muzejní archeologické sbírky začaly být systematicky budovány již v roce 1903, kdy se v Opavě konal putovní sjezd vídeňské antropologické společnosti. Při exkurzi účastníků sjezdu byly provedeny vykopávky v Holasovicích a Úvalně, jejichž výtěžek se stal základem archeologických sbírek muzea. Postupně byly zakupovány i sbírky soukromých sběratelů. Prvním odborně kvalifikovaným kustodem byl v letech 1913-1922 Viktor Karger; založil inventář sbírek, které se rozrostly o nálezy z vlastních výzkumů a o sbírku Muzea Matice opavské. Jeho spolupracovník a pokračovatel Gustav Stumpf zde působil do roku 1929. Do sbírek získal části archeologických fondů Gymnazijního muzea a Městského muzea. Zasloužil se o poznání osídlení Opavska v mladším paleolitu a o záchranný výzkum žárových hrobů lidu popelnicových polí a z doby římské ve Vávrovicích.

V letech 1929-1935 spravoval sbírky Rudolf Přihoda. Za války se vystřídali ve správě sbírek Hans Freising a Georg Raschke. Sbírky byly rozhojněny početnými soubory z amatérských výzkumů středověkých hradů (Cvilín, Vartnov, Sovinec, Luginsland). Zásadní význam pro opavskou archeologii mělo působení Lumíra Jisla v letech 1947-1956. Identifikoval sbírky poškozené válečnými událostmi, založil katalog, provedl revizi fondů a nálezových zpráv. Vedl také několik větších výzkumů - Kotouč ve Štramberku, púchovské hradiště Požaha v Jičině, slovanský mohylník ve Stěbořicích, pohřebiště lidu popelnicových polí v Opavě-Kateřinkách, slovanské hradiště Starý Těšín v Chotěbuzi.

V následujícím období se pracoviště za vedení Vlasty Šikulové (1958-2001) zaměřovalo přednostně na záchrannou činnost a uskutečnilo většinu výzkumů vyvolaných na Opavsku jak rozsáhlou výstavbou, tak památkovou obnovou. Z období pravěku jsou zvláště významné výzkumy osad z mladší a pozdní doby kamenné (Neplachovice, Opava-Kateřinky, Vávrovice, Holasovice, Palhanec), pohřebiště lidu popelnicových polí ve Vlaštovičkách i chaty a hrnčířské pece z mladší doby římské ve Vlaštovičkách, Neplachovicích, Holasovicích a Palhanci. Ze slovanské doby hradištní bylo zjištěno několik osad z 8. až 12. století. V Holasovicích yly zkoumány základy raně gotického kostela a pod nimi pozůstatky starší dřevěné stavby zničené požárem. Řada záchranných akcí byla uskutečněna v historických centrech Ostravy a Opavy. Nejzávažnějšími byly výzkum kostela sv. Václava v Ostravě a výzkum areálu opavského dominikánského kláštera při jeho památkové obnově pro Dům umění. Při výzkumech byla již od 60. let uplatňována metoda plavení hlíny, zaručující zachycení i nejdrobnějších nálezů. 

K dokumentaci byla využívána kromě barevné fotografie převáděné na stálobarevný materiál také metoda pozemní fotogrammetrie. Po Vlastě Šikulové přebírá archeologické oddělení Markéta Tymonová (2001-2012). Téměř zcela je utlumena terénní část činnosti a samostatné oddělení je postupně začleňováno pod Oddělení společenských věd. V období let 2012-2016 spravovaly sbírku Pavla Skalická a Hana Kartousová. V roce 2015 nastupuje do muzea Soňa Králová a v roce 2017 Jiří Juchelka. Archeologické pracoviště se postupně emancipuje a v roce 2019 je zřízeno samostatné Oddělení archeologie vydělením z Oddělení společenských věd. Terénní činnost je opět součástí aktivit, kdy jsou vedeny rozsáhlé výzkumy nejen v rámci záchranné archeologie, ale také v rámci mapování a systematických výzkumů za užití nedestruktivních metod. V současnosti je oddělení personálně obsazeno dvěma archeology, konzervátorem a čtyřmi techniky a je vybaveno moderní přístrojovou technikou - GeoMAx Zenith35 Pro GSM-UHF-TAG, pozemní vrtulník DJI PHANTOM 4 PRO+, Georadar OPERA DUO 2 WHEEL, Detektor kovů Minelab CTX 3030, inspekční kamera.

Archeologové a kurátoři archeologické sbírky Slezského zemského muzea

Viktor Karger

3. 11. 1880 - 18. 2. 1976

Absolvent gymnázia v Těšíně. Studoval historii, umění, archeologii a etnografii na univerzitě ve Vídni. V Opavě působil jako první odborně kvalifikovaný kustod v letech 1913-1922.

Gustav Stumpf

5. 3. 1880 - 7. 8. 1962

Rodák z Nového Jičína, vystudoval vysokou školu technickou ve Vídni. K jeho zájmům patřila archeologie a vlastivěda. V letech 1921-1929 působil jako kustod archeologicko-numismatických sbírek muzea v Opavě.

Rudolf Přihoda

(† 1956)

Tento penzionovaný dělostřelecký důstojník se zájmem o středověkou archeologii spravoval v předválečných letech 1929-1935 archeologickou sbírku v Opavě. Na Opavsku a Jesenicku provedl několik menších sběrů, které zapsal do sbírek. V roce 1930 zaevidoval materiál z hradu Rychleb a později nálezy z hradu Cvilína.

Hans Freising

18. 1. 1905 - 8. 12. 1977

Narodil se v Horních Rakousích. Na německé Vysoké škole technické v Brně vystudoval elektrotechniku. Na škole zůstal na katedře mineralogie a geologie jako asistent prof. Hanse Mohra. Zajímal se současně o archeologii a jako spolupracovník Úřadu pro pravěk ve východní Sudetské župě spravoval v letech 1939-40 archeologickou sbírku Slezského zemského muzea (tehdy Říšského župního muzea) v Opavě. Zaměřoval se hlavně na pleistocenní zalednění severní Moravy a Slezska a archeologii starší doby kamenné (paleolitu).

Georg Raschke

1903 - 1973

Po maturitě studoval archeologii a historii na univerzitě ve Vratislavi. Studia ukončil 1928 obhajobou disertační práce na téma Frühe Eisenzeit in Schlesien. V letech 1941 - 1943 byl správcem pravěkého oddělení Schlesisches Museum in Troppau. Po odchodu k vojsku převzala řízení oddělení jeho manželka Gertruda (též archeoložka). Ztížené válečné podmínky jí však nedovolily provádět na Opavsku vlastní archeologické výzkumy.

Lumír Jisl

18. 4 1921 - 22. 11 1969

V první polovině 20. století nastoupil v Trutnově na gymnázium, které ukončil v roce 1940 maturitní zkouškou. Během studia projevil zájem zejména o mineralogii, ovšem stranou nezůstala ani archeologie. Ve válečných letech po maturitě nastoupil na místo úředníka pojišťovny v Liberci. Zlomem v jeho kariéře se stalo setkání s profesorem Janem Fi­lipem, jenž ho ovlivnil natolik, že v roce 1945 nastoupil na Filozofickou fakultu Karlovy uni­verzity, kde vedle dějin umění, srovnávacích věd náboženských a etnografie zahájil i studium archeologie. Ve své rigorózní práci z roku 1948 s názvem Ploché žárové hroby v Čechách v době laténské se již plně věnoval archeologii. V roce 1947 nastoupil na místo vedoucího prehistorického oddělení tehdejšího Zemského muzea v Opavě. V roce 1952 se stává ředitelem muzea, ovšem špatný zdravotní stav mu nedovoluje tuto funkci dlouho zastávat a v roce 1954 je nucen rezignovat. V roce 1955 se stal vedoucím opavské expozitu­ry Archeologického ústavu ČSAV, ovšem již v roce 1956 definitivně opouští Opavu a odchází do Prahy.

Vlasta Šikulová

11. 1. 1933 - 25. 8. 2020

Absolventku gymnázia v Tišnově, kam nastoupila v roce 1945 a maturovala v roce 1951, přivedla na dráhu zájmu o naší minulost její maminka. Svou přihlášku na prehistorii v kombinaci s dějepisem podala na Masarykovu univerzitu v Brně. Po promoci v roce 1956 nastoupila v Kyjově, kde setrvala až do roku 1958 na pozici vedoucího tamního muzea. V roce 1958 bylo Vlastě Šikulové nabídnuto po odchodu Lumíra Jisla vedení archeologického oddělení Slezského muzea v Opavě, kde setrvala až do penze v roce 2001. 

Markéta Tymonová

Ve Slezském zemském muzeu působila mezi léty 2001 - 2012. Během jejího působení dokázala většinu sbírkového fondu zkompletovat, očíslovat, přeadjustovat a po kontrole uložit do nového depozitáře. 

Pavla Skalická a Hana Malíková

Působily v muzeu mezi léty 2012 - 2015 a během této doby zpracovaly statisícový celek z dominikánského kláštera ve spolupráci s autorkou výzkumů Vlastou Šikulovou. Pavla Skalická je absolventkou archeologie na Slezské univerzitě v Opavě, zatím co Hana Malíková (rozená Kartousová) studovala na Palackého univerzitě v Olomouci a Karlově univerzitě v Praze. 

Kateřina Papáková

Absolventka archeologie na Slezské univerzitě v Opavě pracovala na archeologickém pracovišti jako kurátor sbírky v letech 2016 až 2017.

Soňa Králová

Působí v muzeu na pozici kurátora archeologické sbírky od roku 2015 dodnes (momentálně na mateřské dovolené).

Ondřej Klápa

Mezi roky 2019 a 2023 působil na oddělení jako konzervátor-dokumentátor. Od roku 2023 působí na pozici kurátora archeologické sbírky.

Jiří Juchelka

Působí v muzeu na pozici kurátora archeologické sbírky od roku 2017 a od roku 2019 jako vedoucí Oddělení archeologie dodnes.