Nedestruktivní archelogický výzkum hradu Kaltenštejna
V rámci činnosti Oddělení archeologie SZM a v návaznosti na dohodu s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., je od letošního roku započata realizace dlouholetého projektu mapování a preventivní ochrany opevněných středověkých fortifikací na Jesenicku. Projekt má za úkol vytipovávat ty nejohroženější lokality, ověřit jejich míru poškozování, provést výzkum prostřednictvím nedestruktivních metod a následně realizovat preventivní prospekci pomocí detektorů kovů. Hrady ve zmiňované oblasti jsou v posledních desetiletích ohrožovány nejen vlivem přírodních podmínek (eroze, náletové dřeviny), ale zejména nelegální činností tzv. amatérských hledačů pokladů.
Ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Jesenicka byl v první etapě vybrán hrad Kaltenštejn, k. ú. Černá Voda. Jedná se o lokalitu nejvíce postiženou nelegální činnosti amatérských detektorářů, jak ze strany České republiky, tak i vzhledem k blízkosti státní hranice z Polska. Bohužel zde minimálně v posledních 20 letech dochází k vandalismu spojenému také s ničením kamenných reliktů hradu. Jako odstrašující příklad zacházení s naším kulturním dědictvím lze uvést odcizení torza gotické druhé brány.
Cílem nedestruktivního výzkumu je mapování, vizuální digitalizace a přesné zaměření hradního komplexu, který se skládá nejen z vlastního hradního jádra, ale i předhradí. Významnou rovinou projektu je rovněž preventivní charakter směřující k aktivní ochraně významné památky našich dějin. Důležitý je rovněž aspekt upozornění veřejnosti na nutnost ochrany ničených památek, jež jsou nedílnou součástí našeho kulturního povědomí, s úkolem jejich zachování pro příští generace.
Z historie archeologického bádání na hradě Kaltenštejn toho příliš říct nemůžeme, standardní odborný archeologický výzkum nebyl na lokalitě vůbec zajištěn - v roce 1935 provedl W. Tietze pouze povrchový sběr, jenž je dílem uložen ve Slezském zemském muzeu a druhým dílem na javornickém zámku. Ze starších akcí je možné zmínit sběr G. Stumfa z r. 1921 a 1925, uloženo v SZM, a zmínky o nálezech z dřívější literatury, ty jsou však dnes již neznámé. V roce 1992 byly rozsáhlými nelegálními výkopy amatérských sběračů poničeny nálezové situace přímo na hradě, kde bylo zanecháno přes 3000 ks keramických zlomků a fragmentů kovových předmětů a nelze si ani představit, kolik nálezů bylo takto nenávratně zcizeno.
V rámci letošního preventivního nedestruktivního výzkumu SZM ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Jesenicka je hradní těleso zaměřováno pomocí GNSS příjímače GeoMax ZENITH35 PRO. Jedná se o jednu z nejmodernější technologii měření, má 555 kanálů pro přijímání signálu všech družicových systémů a všech jejich frekvencí (včetně těch nově budovaných), rychlost 5 Hz při aktualizaci polohy, s integrovanou libelou a kompasem pro rychlé a spolehlivé měření RTK i se skloněnou výtyčkou. Poskytuje přesné výškové a polohové zaměření bodů a objektů, jejich zanesení terénní dokumentace, případně do mapy. Dále probíhá fotografická, digitální a vizuální dokumentace prostřednictvím dronu DJI Phantom 4 s 4K Ultra HD kamerou umístěnou na 3osém stabilizovaném závěsu, s integrovaným digitálním systémem OcuSync pro přenos obrazu a video pozičním systémem. Díky tomu mohou být přesně zdokumentována i špatně přístupná místa či situace ve výškách. Dron nám poskytuje jedinečné možnosti pohledu z ptačí perspektivy a poskytuje tak souvislosti širšího prostorového vidění. Pomocí inspekční kamery jsou pak zkoumána nepřístupná místa ve formě dutin, prasklin nebo spár. Jedná se o profesionální vodotěsnou kameru s dosahem až 30 metrů s připojeným fotoaparátem, kamerou a monitorem, s dálkovým ovládáním a LED diodami pro práci ve tmě.
V rámci vytipovaných míst je k prohledávání lesní hrabanky využíván detektor kovů Minelab CTX 3030, který v rukou archeologů může doplnit poznání hmotného vybavení hradu, neboť pouze archeolog může pružně reagovat a vyhodnotit aktuální terénní situaci tak, aby minimalizoval nebo přímo omezil destruktivní zásahy do země. Detektorový výzkum je zde prováděn muzejními pracovníky ve spolupráci se spolkem Archeo Silesia, z. s. Pro ověření předpokladů existence dnes již zaniklých zdí, chodeb, podzemních prostor či jiných pod povrchem lidským okem nepostřehnutelných situací byl využit přístroj Georadar OPERA DUO 2 WHEEL. Principem je měření času odražených elektromagnetických vln v různých prostředích. Tímto způsobem radar hledá do hloubky několika metrů rozhraní prostředí s rozdílnými elektromagnetickými vlastnostmi. Jedno měření radarem zaznamená příčný profil terénu, neukazuje však konkrétní objekty, jako třeba tomograf, ale jen místa většího odrazu, či propouštění paprsků. Můžeme tak najít různé kamenné struktury, základy a dutiny (jeskyně, krypty). Díky tomu se podařilo ověřit předpoklad umístění stájí v místech předhradí. Všechna získána data jsou následně digitalizována prostřednictvím programu Allplan Linear 2020. Výsledkem je prostorová mapa jednotlivých hradních součástí v konfrontaci s polohou a distribucí nálezů pocházejících z výzkumu pomocí detektorů kovů. Tímto způsobem jsme schopni identifikovat, popsat a následně vyhodnotit prostorové souvislosti jednotlivých nálezů ve vztahu k sobě navzájem i k danému prostředí hradu a dopomoci tak k lepšímu pochopení fungování hradu v době jeho osídlení a následně lépe popsat rovněž i jeho destrukci.
Nejpočetnější skupinou archeologických nálezů z hradu jsou keramické zlomky pocházející z kuchyňského a stolního nádobí, a to přes 3500 ks. Nejvíce střepů máme ze závěrečného období života na lokalitě, tj. 15. století, vzácněji pak ze století předcházejícího. Jedná se o fragmenty džbánů, hrnců, pohárů, trojnožek aj. pálených vesměs do šedavých odstínů, někdy polévaných světle hnědou nebo zelenohnědou polevou. Ojediněle se objevuje světlá keramika malovaná červenou barvou. To bývá označováno za poměrně luxusní zboží, jde o nádoby vyrobené z jemně plavené hlíny a malovaným dekorem objevující se obecně od 13. do 15. století. Námi zachycené zlomky pochází z exponovaného místa u vnější brány a s ní související přístupové komunikace.
Výjimečným nálezem jsou zlomky pohárů tzv. Falkeho skupiny. Pojmenování této skupiny vychází ze jména jejího objevitele, německého historika umění Otto von Falke, který ji definoval v roce 1907 jako luxusní gotické kameninové zboží. V současné době ji popisujeme jako keramiku s charakteristickou kolkovanou a/nebo antropomorfní výzdobou, nádoby byly opatřovány solnou glazurou, chronologicky spadají do 15. století. V našich zemích se jedná o import, její vznik se klade do německy mluvících zemí, do Saska (pravděpodobně do měst Budyšín nebo Žitava). Kaltenštejnské exempláře byly nalezeny ve svahu, kde se dostaly druhotným umístěním zřejmě po rozboření paláce, kde sloužily jako reprezentativní stolní nádoby (džbán a pohár).
Dalšími nalezenými importy jsou fragmenty tzv. loštických pohárů, které byly do celé Evropy distribuovány z místa svého vzniku, severomoravských Loštic. Keramické nádoby s charakteristickým povrchem tvořeným "puchýřky" se vyráběly od konce 14. do 16. století a na Kaltenštejně byly objeveny v několika zlomcích.
Kovové nálezy reprezentuje kolekce zejména železných předmětů, a to jak součástí staveb (hřebíky šindeláky, hřeby z bran a stavební kování, příp. kování dveří či truhlic, petlicová oka), tak osobního vybavení obyvatel hradu (části nožů, přezky, mince, záštita dýky atd.). Výbavu jezdců a jejich koní reprezentují doklady ostruh, třmenů, železná hřebla, udidla nebo podkovy, militaria pak šipky z kuše a luku nebo záštita z meče. U mnoha šipek lze vidět poškození hrotu, které vzniklo při nárazu, což je doklad o aktivním obléhání hradu, kdy byly některé šipky nalezeny v poloze kolmo zaražené v zemi. Zajímavým nálezem je železný svícen s trnem nebo čtvercové kování rytířského opasku s rytým stylizovaným motivem dvou propletených gotických majuskulí písmene M symbolizujících Maria Mater, Pannu Marii jako ochránkyni rytířských vlastností, čistoty, morálky a cti.
Díky archeologickým nálezům bylo možné také lokalizovat či upřesnit některé situace, např. doložit zastřešení bergfritu šindelovou střechou nebo vytipovat umístění koňských stájí či kovárny.
